neděle 17. dubna 2016

Castells, McLuhan, Kittler

McLuhan ležel v posteli, v puse svou oblíbenou Fajfku, vyfukoval kroužky a škrábal ve vlasech ženu, která mu spočívala na rameni.
Když se ozvalo cinkání klíčů v zámku, ustrnul. Nevěděl, jestli se to doopravdy děje, nebo jestli je ten zvuk jen u něj v hlavě: tolikrát si tuhle situaci představoval a tolikrát ten cinkot klíčů slyšel, že nyní nemohl rozpoznat skutečný původ zvuku.
Poznal to až podle škubnutí Emmy.
"Kurva", pomyslel si. "Tohle nebude pěkný."
Rychle si oblékl trenky, aby alespoň o málo získal na důstojnosti.
"Marshalle!", povzdychl si Castells ve dveřích ložnice, když uviděl McLuhanna.
"Manueli, ještě než začneš křičet... Měl bys vědět, že to, že jsem měl sex s tvojí ženou, má 2 roviny."
"Ano?", pozvedl obočí Castells.
"Ano, přikývl McLuhan. Hlavní zprávou by pro tebe nemělo být, že někdo (a čirou náhodou já) zprznil tvou ženu. Zprávou by mělo být, že nyní získáváš ten dar vidět svět jinak."
"To je pravda", zamyslel se Castells. Sociální síť, kterou nyní tvoříme v čele s hlavním uzlem - mou ženou. Naše cíle jsou spát s ní, proto máme v naší sociální síti stejnou roli a měli bychom participovat. Já nyní ztrácím sílu na vládnutí své ženě z pozice manžela, tato síla je nyní uzurpována touto sítí. Kapitalismus byl nahrazen postkapitalismem".
McLuhan si oddychl. "Marxistickej vůl, vždycky mi naletí", pomyslel si.
"Jen mě teď mrzí", pokračuje Castells, "že jsem tak neuvážlivě reagoval na Kittlera. Když jsem ho minulý týden přistihl, jak posílá Emmě fotky svého nádobíčka přes Snapchat, zastřelil sem ho a zakopal u sebe na zahradě. Ty jeho keci mě fakt nasraly: prý jsme jen reflexí technologie, prý se musíme adaptovat novým přístrojů a technologiím... No jo. Kdybych se byl víc zamyslel a bral to pragmaticky, mohla naše sociální síť dneska větší a post kapitalismus silnější."

Jsi dost dobrý na to, abys mohl mít svobodu?


Projekt vytvořený během 10 minut o předmětu "Základy studia nových médií".
Cílem bylo navázat na názory španělského filozofa Miguela de Unamono, který se zamýšlel nad nebezpečím přílišné svobody.
Tvrdil, že extremismus je jen do absurdna dovedená svoboda a ta proto musí být omezená. Jako důkaz jeho tvrzení jsou jeho zastáncy zmiňovány komunismus, fašismus (korporace) či volný trh (mafie, organizovaný zločin, individualismus).
Následující prezentace vznikla na motivy těchto názorů.

neděle 13. března 2016

Typogotchi


Jsou mrtvá, všechna jsou mrtvá.
A co tamagotchi?
Je mrtvý, všechna, všechna jsou mrtvá!
A psací stroj? Ten přece nemůže bejt mrtvej!
Je mrtvej, všechna jsou mrtvá, Dave!

Některá média jsou mrtvá. Co kdyby ale psací stroj a tamagotchi mrtvé nebyly?
A co líp: Co kdyby se spojily v jedno a zachovaly si ty nejlepší funkce?
Přesně nad tím jsme přemýšleli na minulé hodině nových médií.

Stojíme si za tím, že by to byl geniální přístroj.
Psací stroj s prvky tamagotchiho. Nebo tamagotchi s prvkem psacího stroje, záleží na preferenci.
Byl by to virtuální společník, jako tamagotchi. Jen by byl trochu méně skladný, protože by jeho součástí byla QWERTZ klávesnice, skrze kterou by se s ním komunikovalo. A samozřejmě tiskárna.
Nemuseli byste mu uklízet hovna ani házet míček, ale vedli byste s ním rozhovor jako se svým kamarádem. Nebo nadřízeným. Nebo členem rodiny. Nebo dopisovacím přítelem.
Společník by byl totiž poháněn umělou inteligencí, díky které by s vámi mohl inteligentně komunikovat.
K tomu by sbíral v reálném čase data na internetu - trendy, zprávy, události, objevy, stav trhu.... Konverzace by proto byla vždy jiná.
Navíc by se stále učil z toho, jak si s ním píšete.
Navíc by naučené trendy všechny Typogotchi sdílely v reálném čase mezi sebou a váš přístroj by se tak učil i od všech ostatních majitelů ostatních přístrojů.
A teď ta nejzásadnější funkce: Veškerý vámi a Typogotchim napsaný text by se ihned tiskl (psací stroj!) a mohli byste si ho schovat.
Bylo by přeci zajímavé vidět, o čem jste se před rokem bavili a sledovat, jakým směrem se posunula vaše interakce. Zavzpomínat si, jaké tehdy byly trendy...

neděle 6. března 2016

Ježíš.


StuNoMe. Vizuální kultura. Šlerka. Meditace. Poslední večeře.
Jo.

Úkol zněl jasně: přečíst si v Bibli popis poslední večeře, pak si zkusit meditaci Ignáce odkudsi a zaznamenat výstup. Tím má být popis situace, který ale bude zachycen jednotlivými smysly.
Je to prý z důvodu odproštění se od konsenzuálních halucinací, kterými jsme prosyceni.

Oukej.
Klídeček, tma, uvolnění a rande s Ježíšem při jeho posledním dlabanci, proč ne.

17Večer pak přišel Ježíš se Dvanácti. 18Když byli za stolem, Ježíš uprostřed jídla řekl: „Amen, říkám vám, že jeden z vás, kdo jí se mnou, mě zradí.“
19Zdrceni se jeden po druhém začali ptát: „Snad ne já?“
20„Je to jeden ze Dvanácti,“ řekl jim, „ten, který se mnou namáčí ruku do mísy. 21Syn člověka sice odchází, jak je o něm psáno, ale běda tomu, kdo Syna člověka zrazuje. Bylo by pro něj lepší, kdyby se vůbec nenarodil.“
22Když jedli, vzal chléb, požehnal, lámal a dal jim ho se slovy: „Vezměte, to je mé tělo.“ 23Potom vzal kalich, vzdal díky, podal jim ho a pili z něj všichni.
24Tehdy jim řekl: „To je má krev nové smlouvy, která se prolévá za mnohé. 25Amen, říkám vám, že už neokusím plod vinné révy až do dne, kdy ho budu pít nový v Božím království.“ 26A když zazpívali žalm, vyšli na Olivetskou horu.”

Myslím, že asi každý nejprve vidí profláklý obraz Da Vinciho.
Velká místnost, Ježíš uprostřed, 12 vlasatejch mániček kolem.
Díky knihám Dana Browna vím, že jeden vypadá jako holka, protože je to prý Máří Magdalena.

V textu se mluví o chlebu a z obrazu si pamatuju, že talíře byly poloprázdné. Asi zrovna nebyla úroda, skot jim pochcípal na slintavku s kulhavkou, nebo to prostě mělo vypadat, že Ježíš jedl střímě.

Oukej.
Pryč s těmihle obrazy. Začněme s jednotlivými smysly a zkusme se odprostit od všeho, co zatím o situaci vím z jiných zdrojů a budeme se soustředit jen na text a zachycení smysly.

Chleba. Musel vonět a křupat, protože tehdy měly kůrku. Nemusel to být bochník, mohla to být placka.
Plod vinné révy. Asi červené. Ale to je vlastně jen na obrázcích. Mohlo být i bílé.
Jeden z dvanácti prý zradí. Jidáš se asi zkouší tvářit nenápadně, překvapeně, nebo kouká do země a dělá, že nic. Možná, že si drží kapsu, aby mu v ní nechrastily jeho stříbrňáky.
Je zachyceno pouze málo slov Ježíše. Večeře musela trvat dlouho. Byly celou dobu jinak ticho, nebo pouze ostatní slova nebyla zaznamenána? Jestli Jidáš vyprávěl o svých včerejších radovánkách v posteli s paní Jidášovou, autor by nejspíš popis diskrétně vynechal. Představoval bych si to nějak takhle: "Hej zlato, koukej! Vydělal jsem si 30 stříbrných, už bude dobře! Zuj mi boty, shoď halenu a doprovoď mne na lože!"
Ale zpátky k večeři.
Musela to být velmi chudá večeře, nijak dlouhá. Mohlo to být v domě, ve stanu, u ohně venku, v hostinci. K jídlu mohlo být kromě chleba i maso, ovoce, zelenina, ryba, kaše...
Jsem nevěřící, takže si představuji normální dialog 12 členů sekty, během kterého vůdce Ježíš zmínil, že se bojí o život a že ho možná někdo z přísedících zradí. Postěžuje si, jak je mu líto, že už se po smrti nenapije vína. Nadává, že zrádci by se raději vůbec neměli narodit.
Potom všem nabídl i trochu svého chleba a vína jako symbol.
A nakonec se šli projít na kopec.

neděle 22. listopadu 2015

URL odkazy na statusy obsahující odkaz na zpravodajský článek


Data jsou k dispozici ve sdílené Google Drive dokumentu:

https://drive.google.com/file/d/0B8CX1GZRU2SSalBBTlR3eGJGVHc/view?usp=sharing

Pro pořádek: jedná se o URL adresy postů stránek a sledovaných osob na Facebooku od pondělí do pátku 16. - 20. 11. 2015, které obsahovaly odkaz na zpravodajský či informativní článek.
Odchylky max 5 %.